Které oblasti a aplikace norma pokrývá?
Bechtel: Norma ISO 10218 je aplikovatelná napříč odvětvími – neobrací se ke specifickému průmyslovému odvětví, ale vztahuje se ke všem aplikacím, ve kterých se používají průmyslové roboty. To zahrnuje jak klasické výrobní linky, tak flexibilní, kolaborativní pracoviště nebo vysoce automatizovaná zařízení v nejrůznějších odvětvích – od automobilového průmyslu přes výrobu elektroniky až po zdravotnickou techniku. Přitom nehraje roli, zda se jedná o jediný robot v řemeslné dílně, nebo o celou flotilu robotů v komplexním, propojeném průmyslovém prostředí.
Jaké strukturální změny norma přináší?
Bechtel: V první řadě norma ISO 10218-1:2025 rozlišuje dvě třídy robotů – a odráží tím skutečnost, že velké, těžké průmyslové roboty se značně liší od menších, slabších robotů pro kolaborativní aplikace. Tyto rozdíly se týkají jak rizik, tak typických scénářů aplikací. Norma proto zavádí dvě rizikové třídy se specifickými požadavky na bezpečnost, řídicí systém a integraci. Taková klasifikace přináší pro výrobce jednoznačnější pravidla a usnadňuje dimenzování ochranných opatření na základě rizik.
Dále byla přepracována struktura pro lepší čitelnost a použitelnost.
Mimořádně důležitým aspektem nových bezpečnostních požadavků je funkční bezpečnost. Zatímco dosavadní norma často paušálně vyžadovala úroveň vlastností d (PL d), a to bez ohledu na typ robotu nebo aplikaci, umožňuje nová norma ISO 10218-2:2015 alternativně posoudit skutečná rizika rozdílněji.
To znamená, že pro každou bezpečnostní funkci – například nouzové zastavení, bezpečné monitorování rychlosti nebo bezpečné vymezení pozice – bude nyní definována hodnota PL v závislosti na aplikaci a na základě posouzení rizika.
Pro podporu uživatele při určování rizik nabízí norma rozsáhlé tabulky s mezními hodnotami, které pomohou určit jednotlivé rizikové parametry, jako je tíha, expozice, pravděpodobnost vstupu nebo možnost zabránit vstupu. Je tak možné lépe implementovat bezpečnostní strategie podle principu ALARP (as low as reasonably practicable), což otevírá nové možnosti ohledně realizace aplikací.
Konkretizován byl také ruční provoz v seřizovacím režimu (režim naučení). Norma klade jednoznačnější požadavky na sníženou rychlost, bezpečné monitorování pohybů a koncepci navigace uživatele v tomto režimu – hlavně u robotů třídy II. Cílem je dále minimalizovat rizika při seřizování a programování.